pod zim

letos švestky přepadly

svou chutí mé buňky

voní všude po cestách

v kole pecky = strunky

pivo tak jak glutamát

zlepšuje mi chuť

chuť žít víc než akorát

každodenní suť

v mém těle jak na koze

jízda nejistá

rohy nebo cecíky

co na mne chystá

opadávaj síly vlasy

listí šustí myslí

krásnej rozklad dobrý časy

paměť slastně syslí

bez sebe

když se potkám tak se ptám

jak se daří jak se mám

a ať zajdu někdy k nám

nebo pivko dyť to znám

dobrej vztah jen předstírám

než bejt sebou budu sám

pár

vzduchu dovnitř

běž a ven

ven za nocí

a zas den

se sykotem

pískotem

řinou se furt slova ven

ona stále

já zas jen

každý z nás

ňák zaslepen