letní setkání

proud hlasu slavíka propadl horkým vzduchem
suchý písek žlutého jílu skřípal
tvůj pot a zlatá vůně lip
na cestě vítá

had řeky chladným tělem pohladil oči
tvůj obraz vpálený žhnul
kámen srdce puká
bolestí ožívám a jdu

zvolna

pití k ohni sedí
chladná srdce
řval kamarád z dětství
chlapy vojna přece
ženský sedí támdle
jak vánoce
podvod rozvod
a vůbec
chlastáme

što dělať?

z kalných vod volám
tiše a zlostně
vše jsem věděl a tušil
zas ten nejchytřejší?
jistě žiznivý po uznání
a potlesku dlaní srdce
v poušti samoty a nouze
tvé
korunované studem a vinou
drahokamy
jež bych drtil zuby

Dech je klíč

z díry pod ledem rychle
měkká hladina pouští ven
kdo má můj dech na starosti?
hostitel co hosty hostí
nebe z tebe
masa kostí
já se dusím pochopením
vůči všem vždy zastíněným
mraky vražd co byly byly
vypršely mi mé síly

Bouřňák vzlétl!

hlásí bouři a už je tu!
bouře
čekala léta sycena mnohými
neradostnými ale blízkými
třepot křídel mezi námi
drápy, spáry, zbraně
čistá rychlost a přímost
útok na slabé slabiny
přesto
láska